Historické putování

Vyhledávání

Hrnčířův mlýn - České Meziříčí

Osvobození 94
České Meziříčí, 517 71

Bezbariérový přístup: ne
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano
Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 106366
Památka se nachází na území: mimo tato území
Ochrana památky: Kulturní památka
Běžně přístupná: ne

Hrnčířův mlýn z roku 1740 je významnou technickou památkou svého druhu. Téměř v kompletním stavu se dochovalo technologické vybavení uměleckého složení. Na přelomu 19. a 20. století byl mlýn vybaven Francisovou turbínou a až do 50. let minulého století se v něm stále mlelo.
 
 

Mlýn v Meziříčí je poprvé připomínán k roku 1598 v urbáři opočenského panství. Je uváděn jako panský, nájemcem byl mlynář Pavel Šnorař. V roce 1740, když si mlýn najímal František Matyáš, byl obnoven. Po zrušení poddanství koupil v roce 1848 mlýn za 8 000 zlatých František Šefelín. Roku 1862 od Františka Šefelína mlýn koupil Jan Hrnčíř ze Lhoty u Nahořan za 22 000 zlatých. Rodina Hrnčířova vlastnila mlýn ještě v 50. letech minulého století, kdy se přestalo mlít.

Za Hrnčířů došlo ke zlomovému momentu v technologickém vývoji mlýna. V roce 1872 bylo osazeno umělecké neboli amerikánské složení, které nahradilo starší, méně dokonalé složení obyčejné, zvané též české. Roku 1893 byla pořízena mlecí válcová stolice a o deset let později byla místo vodních kol na spodní vodu instalována vodní Francisova turbína o výkonu 24 koňských sil. Roku 1906 bylo pořízeno dynamo na osvětlení mlýna a okolních domů.

Ačkoli není stavebně-technický stav budovy nejlepší, vnitřní vybavení mlýna se dochovalo téměř kompletně a v dobrém stavu. V přízemí mlýnice se nachází transmise (podkolí) s litinovým věncem s dřevěnými palci. Transmise zajišťovala přenos hnací síly ke strojům. Je zde také zachována mlýnská hranice, která dle zdobné profilace nepochybně náležela ještě ke staršímu českému složení. V dalších podlažích mlýnice jsou z technologie uměleckého složení dále zachovány mlecí válcové stolice v litinových skříních, jahelka, rovinný vysévač, hranolový vysévač, koukolník, čtyřrámečková reforma archaického typu, vzduchový filtr a horní transmise (podstřeší). Přenos zrna a meliva zajišťovaly kapsové výtahy.

V interiéru obytné části se dochovaly zajímavé a na tehdejší dobu pokrokové prvky z 1. poloviny 20. století – koupelna s historickými bateriemi, splachovací záchod s plechovou nádrží, skříňový mrazák apod.

Přízemí vyzděné z opukového lomového zdiva bude pravděpodobně pocházet z poloviny 18. století, kdy probíhaly stavební úpravy mlýna. Této době odpovídá i provedení valené klenby s pětibokými výsečemi v obytné části mlýna. Nelze však úplně vyloučit variantu, že mlýn nebyl obnoven kompletně, ale že z předchozí stavby mohla nějaká část objektu zůstat zachována.

Mlýn byl patrně již od poloviny 18. století koncipován jako patrový, neboť dle písemných pramenů měl tři mlýnská kola, z nichž jedno sahalo až do patra. Další stavební změny proběhly určitě v souvislosti se změnou mlýnské technologie z českého složení na umělecké v 70. letech 19. století, např. osazení sedlového bedněného vikýře. Dochovaná technologie pochází z konce 19. a počátku 20. století. Konstrukce střechy s vaznicovým krovem odpovídá přelomu 19. a 20. století. Kolmo k podélnému průčelí mlýna přiléhá menší přístavek z počátku 20. století pro Francisovu turbínu vyzděný z cihel, pod nímž  protékal mlýnský náhon a který nahradil krytou lednici dřevěné konstrukce s vantroky.

001
LZL 7547
LZL 7589
veřejná sbírka na záchranu a opravu Hrnčířova mlýna
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load