Historické putování

Vyhledávání

Velká Bíteš

Město Velká Bíteš
Masarykovo náměstí 87
Velká Bíteš, 595 01

Telefon:+420 566 502 522
Web:www.vbites.cz
 
 

Město Velká Bíteš se nachází v České republice, ve východní části Českomoravské vrchoviny, cca 30 km západně od metropole jižní Moravy Brna, v nadmořské výšce cca 480 m. K 1. lednu 2009 žilo ve městě 4 225 obyvatel a dalších 732 obyvatel v místních částích, kterými jsou obce Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Jestřabí, Jindřichov, Košíkov, Ludvíkov a Pánov. Oblast je součástí okresu Žďár nad Sázavou a kraje Vysočina.


Po jižním okraji města prochází nejdůležitější dopravní tepna země – dálnice D1 Praha Brno a ve vzdálenosti cca 5 km severně od města železniční trať Praha – Brno. Velká železniční stanice s možností nakládky a vykládky se nachází v Tišnově, menší pak v sousedním Vlkově. Nejbližší dopravní letiště Brno – Slatina je vzdáleno cca 40 km jízdy po dálnici.

Historie:

Prvním historickým pramenem, o který je možno se opřít při určování počátků Velké Bíteše, je pergamenová listina z roku 1240, kterou vydal český král Václav I. klášteru tišnovskému. Touto listinou propůjčuje její vydavatel klášteru patronátní právo a veškeré užitky ze tří kostelů, a to sv. Petra v Brně a kostelů v Budějovicích a Bíteši. To znamená, že již v roce 1240 měla Velká Bíteš kostel a faru, což dokazuje její delší existenci.
Ještě ve 14. století byla Velká Bíteš majetkem královským. Za vlády Jana Lucemburského přešla do vlastnictví pana Pertolda z Lípy, nejvyššího maršálka království českého a od něho případně jeho potomků se vrchností osady stávají páni z Lomnice a na Meziříčí. Začátkem 15. století přechází Bíteš do majetku pana Lacka z Kravař, zemského hejtmana a hofmistra krále Václava IV. V této době se stupňuje vývoj osady, hlavně pokud jde o řemesla a obchod. Tento rozvoj byl utvrzen pergamenovou listinou z roku 1408 vydanou panem Lackem jíž Bíteš obdržela plná městská práva.
Rozkvět zaznamenalo město za pánů z Lomnice a z Žerotína. V tomto údobí je možno mluvit nejen o bohatnutí měšťanů, ale i o zvětšování obecního majetku a získávání dalších výsad a výhod.
Obrat ve vývoji města nastává v pobělohorské době, kdy Karel starší ze Žerotína prodává roku 1628 náměšťské panství a vystěhovává se ze země. Město nabývá ztrát za třicetileté války. Další negativum pro Velkou Bíteš je napjatý poměr mezi městem a vrchností, který vrcholí na sklonku 17. století a mnohdy se musí řešit soudní cestou.
Průmyslová revoluce, započatá v Evropě v 18. století se dotýkala Bíteše jen nepřímo. Absence většího průmyslu vedla k tomu, že nebyl zaznamenám příliš velký přírůstek obyvatel. Ve městě tak ještě dlouho dozníval starý stavovský způsob života. Narozdíl od okolních měst Velkou Bíteš poznamenal hromadný způsob textilní výroby až v druhé polovině 19. století. Skutečnou hospodářskou a sociální revoluci přineslo až vybudování prvního průmyslového závodu, nynější PBS a. s. v roce 1950. Továrna výrazně ovlivnila hospodářské a sociální poměry ve městě a jeho okolí a stále určuje hlavní směry technického rozvoje. K rozvoji města přispělo i vybudování dálnice D1, která vykompenzovala chybějící železniční zastávku.
Po roce 1989 ve Velké Bíteši dochází k obnovování tradic především co se lidové kultury týče, kdy tento trend přetrvává do současnosti. Velká Bíteš se profiluje jako oblastní centrum vzdělání, sportu, kultury a náboženského života.

Současnost:

Současnost města

Asi třicet kilometrů severovýchodně od Brna při dálnici na samém úpatí Vysočiny v mělké kotlině ze všech stran obklopena zvlněnou pahorkatinou – leží Velká Bíteš.
Malebná silueta sympatického městečka s typickou dominantou páru kostelních věží je dobře viditelná ze všech stran. Žije tu téměř pět tisíc obyvatel. Městečko je proslulé svou pohostinností, kterou si díky své příhodné poloze na křižovatce cest buduje od nepaměti.
Tradiční bítešské hody s rychtářem a právem jsou největší folklorní událostí na středním Podhorácku – staletým rytmem dosud živých lidových obyčejů město ožívá v první polovině září. Na Podhoráckých setkáních, Bítešských jarmarcích, Sósedských bálech a svatodušních obchůzkách Královniček prezentují bohatství lidové kultury krojovaní Bítešané i skupiny z širšího okolí. Ročně se zde uskuteční nespočet výstav, besed, divadelních představení, koncertů vážné hudby, apod. Ve Velké Bíteši jsou také sportovní zařízení – fotbalový a zimní stadion, tenisové kurty, fitcentrum, sauna. 

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Mikroregion Velkomezeříčsko-Bítešsko (http://www.mikroregionvmb.cz/),
Svaz místních samospráv (http://www.smscr.cz/),
Svaz měst a obcí České republiky (http://www.smocr.cz) 

radnice 1
informační centrum 1JPG
kašna
kostel 2
kostel
ZUŠ
VELKÁ BÍTEŠ vlajka barva
VELKÁ BÍTEŠ znak barva
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load