České Budějovice leží v jižních Čechách, na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Město je správním, hospodářským a kulturním centrem jihočeského regionu a patří mezi turisticky velmi atraktivní a navštěvovaná místa. České Budějovice jsou statutárním městem s magistrátem, v čele správy je primátor. Zastupitelstvo města se skládá z 45 členů, rada města z 11 členů. Z celkové rozlohy kat.území (5556 ha) tvoří jen 582 ha zastavěné plochy, zbytek připadá na zemědělskou a lesní půdu, vodní hladiny a jiné prostory. Během druhé poloviny 20. století bylo připojeno také 12 dříve samostatných obcí, z nichž však jen některé srostly s Českými Budějovicemi také urbanisticky. Celý takto vytvořený katastr byl pak po roce 1970 rozdělen na 7 dodnes platných územních obvodů, jenom z části respektujících historické hranice obcí.

Historie:

Soutok velkých jihočeských řek Vltavy a Malše si v roce 1265 zvolil český král Přemysl Otakar II. k založení města Českých Budějovic, aby tak upevnil své mocenské postavení v jižních Čechách. Pravidelný půdorys nově zakládaného královského města, jehož střed tvoří rozlehlé čtvercové náměstí, patří k vrcholům středověkého urbanismu v českých zemích. Již na přelomu 13. a 14. století zde byly dokončeny dva skvostné chrámy a město obepínaly pevné hradby. V průběhu neklidného 15. Století představovaly katolicky orientované Budějovice pevnou oporu proti husitství. Sám Žižka dobře odhadl důkladnost jejich opevnění a o dobytí města se ani nepokusil. Se svými 4.000 obyvateli patřily středověké České Budějovice k největším a nejvýznamnějším městům Českého království. Šestnácté století přineslo městu nebývalý rozkvět a značné zisky plynoucí do městské pokladny zejména z těžby stříbra v okolních dolech, ale také z vaření piva, rybničního hospodaření a obchodu se solí. Během války ve třicátých letech 17. století zdejší kostel krátce ukrýval české korunovační klenoty. Barokní éra opět pronikavě změnila podobu veřejných budov i soukromých domů ve městě, obohatila Budějovice o řadu církevních památek a mimo jiné též o jeden ze symbolů města - Samsonovu kašnu. Koněspřežní železnice, postavená mezi lety 1825 - 1832 jako první na evropském kontinentě, spojila České Budějovice s hornorakouským Lincem, a společně s vltavskou plavbou, kterou provozoval Vojtěch Lanna, urychlila přepravu zboží v severojižním směru. Roku 1847 přenesla vídeňská firma Hardtmuth do Českých Budějovic svůj podnik na výrobu tužek a keramického zboží a město tak získalo svojí první velkou továrnu. V roce 1895 vznikl Český akciový pivovar, dnešní Budějovický Budvar, který proslavil město v mnoha zemích světa.
http://www.c-budejovice.cz/cz/turistika-a-volny-cas/historie-a-pamatky/Stranky/historie.aspx

Současnost:

20. století přineslo bouřlivý rozvoj. České Budějovice vyrostly v hospodářskou a kulturní metropoli jižních Čech, od roku 1990 se staly statutárním městem v jehož čele stojí primátor.
Začala opět normálně fungovat církevní správa, a budějovický biskupský stolec byl po osmnácti letech od jara 1990 znovu obsazen. Obnovily se tradiční obchodní i kulturní vztahy se sousedním Rakouskem, Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Vedle již existujících mezinárodních smluv byla mezi lety 1990-1997 uzavřena ještě partnerství se zahraničními městy - Lincem, Nitrou, Pasovem a Suhlem (Německo), Almere (Nizozemsko) a Lorientem (Francie). Otevření hranic významně posílilo turistický ruch.
V důsledku restitučního a privatizačního procesu došlo k rozvoji obchodní sítě, k rozsáhlým rekonstrukcím domů. Pokračovala výstavba sídlišť i nových kolonií rodinných domků. V okrajových částech Českých Budějovic vyrostla kolem poloviny 90. let nová obchodní centra a supermarkety, zachována zůstala tradice každoroční mezinárodní výstavy „Země živitelka; v areálu výstaviště kromě toho probíhá i několik dalších pravidelných akcí (Hobby, Slavnosti piva a podobně).
Rozsáhlými proměnami prošla i ekonomická sféra. Mezi nejvýznamnějšími podniky je třeba jmenovat pivovar Budějovický Budvar, tužkárnu Koh-i-noor Hardmuth, Madeta, ze strojírenských továren potom výrobce autopříslušenství Bosch. Byla založena řada soukromých firem a akciových společností. Změny nastaly ve školství díky reorganizaci školské správy a vzniku soukromých, církevních a specializovaných vzdělávacích ústavů. Rokem 1991 zahájila svou činnost Jihočeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemědělskou, biologickou, teologickou a zdravotně-sociální. Jsou zde zastoupeny všechny důležité banky.
Ve městě sídlí celá řada zdravotnických zařízení. Nemocnice nyní funguje jak v areálu bývalé Krajské nemocnice, tak v areálu bývalé Vojenské, později Okresní nemocnice. V oblasti zdravotnictví a sociální péče se důležitými počiny devadesátých let stalo otevření stacionáře Arpida pro rehabilitaci tělesně postižených dětí a mládeže (1993), bezbariérového domu v Pekárenské ulici (1992) nebo městského Azylového domu (1996). Počet obyvatel Českých Budějovic se v současné době pohybuje těsně pod hranicí 100.000.

SMOJK (Svaz měst a obcí Jihočeského kraje) (http://www.smojk.cz/)
Svaz měst a obcí České republiky (www.smocr.cz)
Nadace pro Jihočeské cyklostezky (www.jihoceske-cyklostezky.cz)
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení (www.srvo.cz)
Sdružení správců městských komunikací (www.ssmk.cz)
Asociace pracovníků v regeneraci (www.aprcz.cz)
Asociace bazénů (www.abascr.cz)
Sdružení zimních stadionů (www.szs.cz)
Jihočeská Silva Nortice