Historické putování

Vyhledávání

Hornický skanzen - Žacléř

Lampertice 10, 541 01

Bezbariérový přístup: ano - část objektu
Zapsání památky v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: ano
Číslo v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR: 104588
Památka se nachází na území: mimo tato území
Ochrana památky: Kulturní památka
Běžně přístupná: ano
Běžná otevírací doba: denně 9.00-13.00 hod.

Jedná se o soubor objektů, které dříve sloužily hlubinné těžbě černého uhlí vč. plně dochovalého strojního vybavení
 
 

Hornický skanzen Žacléř vznikl v areálu bývalého černouhelného hlubinného dolu Jan Šverma Žacléř (dále jen DJŠ). Nachází se cca 5 km od hraničního přechodu Královec - Lubawka

Těžba černého uhlí je na žacléřsku písemně dokumentována od roku 1570 – první písemný dokument o přidělení důlních měr se nachází v klášteře v Křešově v Polsku – pod tehdejší opatství region žacléřska patřil. Těžbě černého uhlí zřejmě v této lokalitě předcházela již od 12. stol. těžba a zpracování železných rud – tato je známa z archeologických nálezů.

Průmyslová hlubinná těžba byla intenzivně zahájena ve 30. letech 19. století otevřením svislých jam Jiří, Františka, Marie, Julie a Eliška s těžními parními stroji. Tyto jámy daly vzniknout samostatným dolům, které byly sloučeny v jeden důl Jan Šverma až po roce 1945.

V 50. letech 20. století byla hloubena nová jáma Jan, která nahradila jámu Marie. V 60. letech 20. stol. rovněž skončila provoz jáma Eliška – zůstal po ní jen hořící odval hlušin pod stejným názvem.

Hlubinná těžba dolu Jan Šverma byla v Žacléři ukončena rozhodnutím vlády ČR z důvodu vysoké nákladovosti k datu 31.12.1992. V podzemí dolu zůstalo evidovaných cca 75 mil. tun černého uhlí.

Důl je jako jediný v ČR likvidován úplným zaplněním všech volných prostor v podzemí důlně stavební hmotou, která je vyráběna na bázi velkoobjemových odpadů. Tím se předešlo následným problémům s poklesy a propady, s výstupy důlních plynů. V současné době je ukončena likvidace hlavních důlních děl a je dokončována likvidace volných nepřístupných prostor nad 1. patrem dolu z vrtů a děl, která jsou otevřena z lomů Žacléř.

Protože po ukončení hlubinné těžby byl zachován dobývací prostor Žacléř, je od roku 1998 prováděna povrchová těžba žacléřských slojí při jejich výchozech na povrch.

Hlubinně bylo vytěženo více než 26 mil. tun uhlí, povrchově dosud jen 330 tisíc tun. Povrchová těžba ale umožnila odkrýt a zachránit unikátní paleontologické nálezy, které jsou vystaveny v expozici ve strojovně jámy Jan.

Hornický skanzen Žacléř je umístěn ve strojovnách a šachetních budovách s těžními věžemi  jam Jan a Julie. Ve strojovně jámy Jan je umístěna expozice dokumentující historii těžby na dole Jan Šverma, těžby v lomech Žacléř. Z 52 m vysoké těžní věže jámy Jan je možné se rozhlédnout do kraje (na východní Krkonoše a Sněžku a masiv Vraních hor s Královeckým Špičákem vč. nejbližšího okolí skanzenu). Ve strojovnách a šachetních budovách je zachováno úplné strojní vybavení, které sloužilo k těžbě v roce 1992 před ukončením těžby. Zájemci se mohou podívat i do zachovalé části jámy Julie a prolézt větracím kanálem a hlavním důlním ventilátorem do ventilátorovny jámy Julie.


foto Šanc   strojovna j  jan   TS   bubny
foto S  Bruins   Těžní stroj v Julii
foto Marek Stańczyk  areál DJŠ a okolí z těž věže Jan   panorama
foto Marek Stańczyk  areál DJŠ a okolí z těž věže Jan   panorama 2
foto Marek Stańczyk  areál DJŠ a okolí s lanovnicí těž věže Jan
 
 

Navigace

 

Sdružení historických sídel
Čech, Moravy a Slezska

Sekretariát:
Opletalova ulice 29
110 00 Praha 1

tel.: +420 224 237 558
tel./fax: +420 224 213 166
e-mail: info@shscms.cz
www.shscms.cz
www.ehd.cz
Další kontakty

Úřední hodiny:
Po - Čt: 8.00-16.00 hod.
Pá: 8.00-14.00 hod.

 
Publikační a redakční systém Public4u © 2000-2022
load