Kostel Sv. Anny v Tisé se nachází ve středu obce při hlavní silnici a není orientovaný. Jedná se o jednolodní obdélnou stavbu s užším trojboce uzavřeným presbytářem a boční sakristií. Na stavbu přispěla nejen katolická církev a hraběcí rod Thunů, ale i místní občané a dokonce sám císař Josef II., ten vydal povolení ke stavbě farního kostela v Tisé a zúčastnil se položení základního kamene 21. září 1779 v průběhu své inspekční cesty po českých zemích. Plány zaslalo Gubernium v Praze a stavitel Wenzel Kosh z Děčína zahájil v roce 1785 stavbu, ta byla dokončena v r. 1788 po velkém společném úsilí zdejší společnosti.

Původní zvony byly vzaty ze zrušených klášterů v Žatci a Lounech. Varhany poprvé zazněly na svátek Sv. Anny v roce 1798. Roku 1804 byla vztyčena kazatelna, kterou z vlastních zdrojů podpořilo dvacet Tiských výrobců knoflíků, stejně učinili i sochař Schuster a mistr řezbář Bachmann z Ústí nad Labem.

Dne 16. listopadu 1848 byla Tisá povýšena na farnost a prvním páterem se stal Franz Roessler. První pohřeb na hřbitově byl 17. ledna 1789. Ke stému výročí kostela v roce 1888 bylo pořízeno místními podnikateli nové vybavení exteriéru a interiéru, nové varhany a pravděpodobně i lustry. Ve stejném roce byla v Tisé odhalena socha Josefa II. stojící před farou a prostor před kostelem byl pojmenován „Náměstí Císaře Josefa II.“

Na konci 19. stol. byla k hlavnímu průčelí přistavěna dřevěná předsíň. Fasáda kostela je hladká členěna pouze lizénami a okolo okenních otvorů kamennými ostěními s klenákem. Hlavní vstupní průčelí završuje hranolová zvonice se zvonovou střechou.

Interiér kostela je plochostropý a je členěn pouze pilastry s volutami. Na stropě v lodi je nástropní malba s vyobrazením Krista uzdravujícího ženu. K jihovýchodnímu průčelí je přisazena kruchta s dřevěnou poprsnicí nesená třemi arkádami na dvou zděných pilířích.

Dnešní interiérové vybavení není slohové – jsou zde pozdně rokokové a historizující předměty z 19. století, oltáře, další mobiliář a lustr pak z počátku 20.století.

Na kruchtě jsou varhany z 18. století, jde o nástroj Heinricha Schiffnera z roku 1888, který je v podstatě jednomanuálový, byť jednotlivé rejstříky jsou rozmístěny do dvou manuálů, aby byly zlepšeny jeho vlastnosti pro interpretaci.

V průčelní východní věži se nachází tři zvony. Malý zvon z r. 1859 od Františka Herolda z Litoměřic, dva mladší z roku 1922 byly vyrobeny v chabařovických ocelárnách Arnold-Kress jako náhrada za původní historické zvony, které zrekvírovaly úřady rakouského mocnářství za první světové války

Lustr v kostele sv. Anny v Tisé je z počátku 20. století, podle prokazatelných znaků byl vyroben v Kamenickém Šenově. Lustr je uveden v seznamu kulturních památek. V 60. letech minulého století byl neodborným zásahem poškozen a následně uložen na půdě kostela. V roce 2014 byl lustr komplexně rekonstruován.

 Socha anděla (umístěná nyní v kostele Sv. Anny)

Socha anděla je pravděpodobně jedinou zachovanou památkou z Schönsteinského zámku, předchůdce dnešní Tisé. Jedná se buď o podnož kazatelny, nebo křtitelnici pocházející z 2. pol. 16. století. Plastiku tvoří postava anděla strážce přidržujícího na svých zádech v křídlech velkou nádobu či spodní část kazatelny. Na lemu nádoby je nápis „Dominus manet in Eternum“ (Pán trvá na věky).