Historické město Jindřichův Hradec se rozkládá na 15° východní délky a zhruba 49° severní šířky a leží ve výšce 478 m nad mořem. Městem protéká řeka Nežárka a Hamerský potok. V bezprostřední vzdálenosti od historického centra města se nachází rybník Vajgar o rozloze 49 ha. Jindřichův Hradec má následující místní části: Buk, Děbolín, Dolní Radouň, Dolní Skrýchov, Horní Žďár, Matná, Otín, Políkno, Radouňka. Jindřichův Hradec je sídelním místo stejnojmenného okresu- největšího v ČR: 1944 km2. Město je i významným dopravním střediskem regionu, za zmínku stojí navíc i úzkorozchodný železniční systém: trať J.Hradec - N.Bystřice v délce 33 km, J.Hradec - Obrataň v délce 46 km. Městské jádro Jindřichova Hradce bylo prohlášeno za rezervaci již 11. 7. 1950. Městská památková rezervace byla pak znovu prohlášena v roce 1961. 

Obvod památkové rezervace je vymezen na severu linií vedenou po vnějším obvodu středověkého příkopu a odtud protaženou k Vajgaru na jedné a k Nežárce na druhé straně, na jihovýchod vede hranice břehem Vajgaru, vajgarským mostem, jihovýchodním břehem Malého Vajgaru a zájezkem až k ústí do Nežárky a na západě pak západním břehem Nežárky. Jedná se o území stabilizované a chráněné nejvyšším stupněm ochrany sídel, chráněna je tudíž veškerá urbanistická struktura rezervace se všemi památkami, ale i bloky a objekty zástavby, uliční sítě, parky a zahrady, opevnění, regulace řek a břehy rybníka, včetně siluet, panoramat, pohledových a průhledových vztahů, střešní krajiny, dominant, měřítka a charakteristického výrazu a barevnosti fasád. Více na www.jh.cz.

Historie:

Město Jindřichův Hradec bylo písemně zmiňováno již v roce 1220 v pramenech Heinricus de Novo Castro (Jindřich z Nového Hradu). Jako město je Jindřichův Hradec poprvé písemně uváděn v roce 1293. Byl založen jako město poddanské, avšak brzy dosáhl na svých majitelích, pánech z Hradce, většiny práv, která měla města královská, a stal se největším poddanským městem v Čechách. Kromě vnitřního města, chráněného na jihovýchodní straně rybníkem Vajgarem a na severu opevněním s hlavní hradbou, s příkopem, jednotlivými baštami a městskými branami, vzniklo ve 2. polovině 15. století Nové Město, na jehož severním konci byl založen františkánský klášter, vymezující jeho severní obvod. Na jihu vybíhala dnešní Vídeňská ulice - cesta na Vídeň a na severozápadě cesta na Tábor a Prahu. Jindřichův Hradec byl založen na křižovatce významných obchodních cest při brodu střeženém gotickým hradem. Městský celek, který takto vznikl, neměl ve své době kromě Prahy a několika dalších výjimek v zemích Koruny české obdoby. V 16. století sahalo panství pánů z Hradce od Hluboké téměř k Třebíči. V této době byl přebudován původní gotický hrad a rozšířen o renesanční zámek se třemi nádvořími. V roce1604 vystřídali pány z Hradce Slavatové a v roce 1694 Černínové z Chudenic, kterým patřil hrad a zámek a velké panství až do roku 1945.
Od 16. století došlo k velkému rozmachu cechovní výroby, zejména keramické, a tím i k povznesení a zbohatnutí měšťanského stavu, k rozkvětu a výstavnosti města. Po ničivém požáru v roce 1801 dostalo historické jádro převážně klasicistní podobu. Město se ale dále již výrazněji nerozvíjelo. Přes počáteční nástup průmyslové revoluce, projevující se zde technickými novinkami, jako byl pivovar a mlýn na elektrický pohon a první elektrické městské osvětlení navržené F. Křižíkem, vývoj průmyslu v 1. polovině 20. století ve městě zaostal a J. Hradec se stal poklidným městem se starobylým rázem.
Po roce 1945 se začal J. Hradec rozšiřovat výstavbou nových sídlišť a kolonií rodinných domků v souvislosti s výstavbou průmyslových závodů a s přílivem obyvatel z venkova za novými pracovními příležitostmi. Nové obytné části města doplňující starou předměstskou a venkovskou zástavbu vznikly na západě za Nežárkou. Nová bytová výstavba vznikla dále na severu a severovýchodě podél silnice na Tábor a Pelhřimov (např. sídliště U nádraží a Pod kasárny). Na východě a jihovýchodě vznikla nová sídliště kolem (dnes již bývalého) závodu “Jitka”, z nichž největší je sídliště Vajgar. Na Jihu je to Jiráskovo předměstí a sídliště “Hvězdárna”. Více na: www.jh.cz

Současnost:

V r. 1945 byl obnoven Jindřichohradecký okres. Podle nového správního uspořádání byly k němu v r. 1960 připojeny zrušené okresy Třeboňský a Dačický. Obnovené a nové provozovny textilní lnářské výrobny v městě nesly od r. 1950 název Jiholen. Postupně se proměňovaly na bavlnářské závody, od r. 1960 fungující pod názvem Jitka. V r. 1957 zahájil činnost strojírenský závod Lada n.p. s programem výroby šicích a pletacích strojů. Po r. 1960 byl zrekonstruován starší závod jihočeské Fruty s produkcí sirupů, lihovin, ovocných vín. Na přelomu 60. a 70. let byla vystavena velkokapacitní Jihočeská mlékárna. Díky početnému souboru unikátních stavebních a uměleckých památek, bylo v r. 1950 vyhlášeno historické jádro Jindřichova Hradce městskou památkovou rezervací. Na bohatý spolkový život v předchozím období navázala po r. 1950 celá řada spolků a klubů (např.: pěv.spolek Smetana-zal.1861, divadelní spolek Jablonský-zal.1881, Spolek přátel starého Hradce-zal.1927). Hranice okresu přesáhla Jindřichohradecká opera, která v letech 1950-1965 nastudovala 22 premiér operních děl. Po přestávce operní představení pokračují od r. 1988. Bohatý kulturní a společenský život doplnila další tradice (od r. 1966)- mezinárodní soutěž mladých hudebníků Concertino Praga; v Jindřichově Hradci se každoročně pořádají koncerty laureátů. Významných úspěchů na sportovním poli dosáhli i veslaři (Václav Chalupa a další). Přechod k tržním formám ekonomiky po r. 1989 uvolnil cestu k rozmachu soukromého podnikání ve stavebnictví, obchodu a službách. Postupně se obnovila větší část historického jádra města. V r. 1993, kdy se slavilo 700. výročí města, se znovu otevřely brány opraveného státního hradu a zámku. Rozšířily se unikátní gobelínové dílny, zrekonstruovaly se koželužské domky u Nežárky. K dobře prosperujícím podnikům patří Kasalova pila, která přešla do rukou Ing. Bořivoje Kasala v r. 1994 (Bohumil Kasal zakoupil pilu v J. Hradci v r. 1928, která byla v r. 1948 rodině znárodněna). V r. 1991 se otevřela fakulta managementu Jihočeské univerzity, čímž byl dán základní kámen vysokoškolskému studiu v Jindřichově Hradci (v současné době Vysoká škola ekonomická - fakulta managementu). Město Jindřichův Hradec nabízí návštěvníkům bohaté kulturní, společenské a sportovní vyžití v nádherném prostředí historického města (galerie, prohlídky památek, koncerty a pravidelná představení opery na zámku; toulky krásnou přírodou; sportovní vyžití např. na tenisových a volejbalových kurtech; cyklotrasy; obchody, hotely, restaurace, kavárny a další).

Členství v dalších seskupeních (mikroregion atd.):

Česká inspirace http://www.czech-inspiration.cz,
Jihočeská centrála cestovního ruchu http://www.jccr.cz,
Svazu měst a obcí Jihočeského kraje http://www.smojk.cz/,
Mikroregion Jindřichohradecko http://www.jh.cz/,
Svaz měst a a obcí České republiky http:// www.smocr.cz/,
Národní muzeum fotografie o.p.s. Jindřichův Hradec http://www.nmf.cz/
Jihočeská Silva Nortica – zájmové sdružení www.silvanortica.com,
Asociace turistických informačních center www.aticcr.cz,
Regionální rozvojová agentura a.s. České Budějovice http:// www.rera.cz ,
Nadace Jihočeské cyklostezky http://www.jihoceske-cyklostezky.cz,
Nadační fond rozvoje města Jindřichův Hradec, www.jh.cz