Vyhledávání

Kumpánova zahrada - park Benar - Slaný

Foto pro novináře

V roce 2022 město Slaný dokončilo 1. etapu obnovy historického prvorepublikového parku Benar – Kumpánovy zahrady. Zastupitelstvo města o osudu parku diskutovalo dlouhá léta.

Kumpánova zahrada, místně vžitá pod názvem „Benar“, připomínající minulost areálu vily Ferdinanda Přibyla s přádelnou v ulici K. H. Borovského čp. 37, je největší a nejzachovalejší zahradou založenou v meziválečném období ve Slaném. Zahrada byla navržena a realizována roku 1939 podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána (1885–1961). Od roku 2018 je zahrada s vilou nemovitou kulturní památkou chráněnou státem a dnes je ve vlastnictví Města Slaný.

Celá obnova parku byla realizována podle návrhu architektů Krejčiříkových. Na základě původního výkresu Josefa Kumpána, který nalezli v archivech, vytvořili projekt na obnovu parku a citlivým způsobem na tento původní projekt navázali. S obnovou parku město Slaný začalo postupně v roce 2020 pod bedlivým dohledem Národního památkového ústavu. Největší a neplánované starosti přišly s odbagrováním první části pozemku. Pod povrchem se zde nacházelo množství nebezpečného odpadu, zejména arsen a dále množství odpadků jako takových. Okamžitě následovala likvidace této ekologické zátěže a dále drenáže silných podzemních vod. Po vyřešení všech komplikací pokračovaly práce dále. Do zahrady se tak například vrátila socha Dámy po koupeli, zrestaurován a obnoven byl chrlič vody v podobě lva, jenž byl dlouho zasypán pod zemí. Nově byla vytvořena replika původní kašny ve tvaru čtyřlístku, do parku byly vysazeny stromy a květiny, vytvořena byla také unikátní dřevěná treláž s popínavými růžemi.

Park byl otevřen veřejnosti 1.7.2022 a slouží občanům města a širokého okolí jako relaxační odpočinková zóna, kde se v letních měsících mohou také příjemně osvěžit. Město Slaný hradilo veškeré náklady ve výši necelých 28 mil. Kč z vlastních zdrojů. V následujících letech je plánována realizace obnovy dalších částí parku, především unikátního akvaduktu.

www.kumpanovazahrada.cz


Kumpánova zahrada, místně vžitá pod názvem „Benar“, připomínající minulost areálu vily Ferdinanda Přibyla s přádelnou v ulici K. H. Borovského čp. 37, je největší a nejzachovalejší zahradou založenou v meziválečném období ve Slaném. Zahrada byla navržena a realizována roku 1939 podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána (1885–1961).

Roku 1918 koupila textilní firma Ferdinand Přibyl a synové pod vedením Ferdinanda Přibyla st. přádelnu a k ní patřící domek při ulici K. H. Borovského ve Slaném, místní části Kvíček. Asi nejslavnější doba daného místa začíná roku 1939, kdy převzal dědictvím majetek mladší bratr Ferdinanda Přibyla ml. Velkolepou vizi přestavby areálu započal vybudováním příjezdové cesty k továrně (tj. dnešní ulice K. H. Borovského) včetně domů, které tuto cestu kopírují, určené pro zaměstnance firmy. Poté Přibyl nechal zrekonstruovat park přiléhající k vile podle Kumpánova plánu z roku 1939 (dochovala se i pozdější studie bazénu z roku 1941).

Jedním z určujících projevů Kumpánem navrhovaných zahrad byla jejich výrazná obytnost podpořená drobnou zahradní architekturou a doplňky, jimž věnoval zvláštní pozornost a které sám navrhoval. V případě zahradního mobiliáře se ale nevyhýbal ani sériovým výrobkům. Výsadnímu postavení se těšily zejména tzv. besídky – drobné stavby určené ke společenskému setkávání a trávení volného času, skýtající ochranu proti slunci a nepohodě, umístěné většinou na vyvýšeném místě pro lepší rozhled. Kumpán byl názoru, že čím jednodušší, tím byly krásnější. Ve slánské Přibylově zahradě se u bazénu nacházela besídka uzavřená, která zde fungovala patrně jako převlékárna, ale mohla sloužit i jako úschovna pro zahradní nábytek. Besídka byla zakončena střechou pravidelného jehlanu, kterou Kumpán používal nejčastěji. Povrchová úprava se neměla omezit pouze na bílé provedení, nevyhýbal se kombinacím pestrých barev. V případě besídek dbal na to, aby se při volbě dvou různých barev doplňovaly (hnědá a žlutá, modrá a šedá, žlutá a bílá, zelná a bílá atd.). Nepostradatelným prvkem byl okrasný a rekreační bazén, který převažoval nad přírodními jezírky. Ve slánské Přibylově zahradě si mohl díky velkému prostoru dovolit zakomponovat všechny vodní prvky, kdy jezírko ještě obohatil o unikátní stavbu kamenného akvaduktu. Ze zahradního plánu lze vyčíst, že byl původně navřen jako dvoupatrový. Tento technický prvek zahrnuje i Kumpánova zámecká zahrada Lednicko-valtického areálu. Rekreační bazén byl ve slánské Přibylově zahradě pojat jako okázalý květinový parter oddělený tzv. treláží – lehkým dřevěným mřížovím upevněným na betonové konstrukci, které často nechával popínat jemnolistými keři jako akébií nebo slabě rostoucími popínavými růžemi. Popínavé rostliny považoval za významný dekorativní prvek přispívající k útulnosti zahrady a nacházely se téměř ve všech jím navržených soukromých zahradách. Ke zpříjemnění pobytu v zahradě používal též květinové oblouky nebo loubí, která oddělovala jednotlivé zahradní části a vytvářela dojem uzavřenosti. V případě záhonů volil spíše jednobarevné a méně kontrastní kombinace rostlin. Barevnost rostlin byla typická spíše pro tvorbu Josefa Vaňka, ovlivněná ještě zahradním architektem Františkem J. Thomayerem. Slánskou Přibylovu zahradu zvýraznil bledězeleným kachlovým obkladem, ozdobil chrlící hlavou lva a završil sochou ženské figury (dlouhý čas dočasně deponovanou v zahradě městského kina), kterou umístil i do jiné blíže neznámé zahrady.

Kompozice původního návrhu je dodnes zřetelná. Po druhé světové válce byly v někdejší Přibylově vile zřízeny zdravotní středisko a jídelna pro zaměstnance, pozdější ubytovna dělnic a byt ředitele závodu. V parku byl umístěn minigolf a byl otevřen veřejnosti, což vedlo k postupné devastaci a ztrátě charakteru původního parku. Po restitučním řízení přádelna výrobu ukončila a společně s vilou byla prodána. Město Slaný je vlastníkem vily a zahrady, které byly prohlášeny nemovitou kulturní památkou roku 2019.

Od roku 2019 zahájilo město Slaný přípravu projektu obnovy parku, a to ve spolupráci s Ateliérem Krejčiříkovi, který má za sebou množství realizací v České republice, ale i v zahraničí.

Manželé Krejčiříkovi do celého záměru obnovy prvorepublikového parku vnesli nejenom moderní a inovativní přístup, ale především pokoru a úctu k historii. Na základě původního výkresu Josefa Kumpána, který nalezli v archivech, vytvořili projekt na obnovu parku a citlivým způsobem na tento původní projekt navázali. Samotná obnova parku započala 1. etapou v roce 2020 pod bedlivým dohledem Národního památkového ústavu.

Celý park musel být vyčištěn od náletových dřevin, proběhlo kácení a následně bylo zahájeno oddrenážování plochy parku, hrubé terénní práce a čištění koryta potoka. V rámci těchto prací bylo zjištěno velké množství arsenu ve vytěžené navážce. Projekt oddrenážování musel být následně upraven, počet drenáží musel být zvýšen z původních 6 na 12, aby se velké množství spodní vody podařilo odvést pryč. Následně práce v roce 2021 pokračovaly rekonstrukcí původního bazénu, vybudováním přípojek elektřiny, vody a kanalizace, ale také zbudováním strojovny pro technologii nového bazénu s tryskami a kašny s chrličem. Na podzim roku 2021 po dokončení technologických částí stavby, byly zahájeny dokončovací práce. Byla vytvořena síť mlatových cest, která kopíruje původní plán zahrady, původní betonová konstrukce musela být po statickém posouzení zlikvidována a místo ní byla vytvořena přesná kopie původní.  Na betonovou konstrukci následně byla nasazena dřevěná treláž a vysazeny popínavé růže. Proběhly také restaurátorské práce na kamenné zídce, obnoven byl chrlič – hlava lvíčka, do parku byla navrácena původní zrestaurovaná socha Dáma po koupeli (autor neznámý), celý park byl osazen novým mobiliářem a vysazeny byly stromy a rostliny. Původní tvář byla zachována také altánu, který byl zrekonstruován a získal novou střechu v měděném provedení s ozdobnou modřínovou věžičkou – přesně dle původních fotografií. Vybudována byla také kašna a celá technologie vodních prvku byla uvedena do provozu.

Kumpánova zahrada byla otevřena veřejnosti u příležitosti mezinárodního Víkendu otevřených zahrad dne 11.6.2022. Následně od 1.7.2022 již zůstala veřejnosti otevřena denně. Park je hojně navštěvován veřejností a slouží jí jako každodenní odpočinkový prostor pro vycházky a relaxaci.

Město Slaný bude pokračovat také v dalších etapách obnovy parku, a to již na jaře roku 2023, kdy budou zahájeny další práce.

Celý areál má velkou historickou a architektonickou hodnotu, proto si zaslouží naši pozornost a péči. Především spoluutváří obraz města Slaný a jeho historii.

 

 

Souhrnný přehled nákladů na revitalizaci Kumpánovy zahrady – parku Benar (náklady uvedeny jako součty všech souvisejících výdajů včetně DPH)

Úkon

Rok realizace

Celkové náklady [Kč]

Z toho cizí zdroje [Kč]

Kácení, hrubé terénní úpravy, oddrenážování, čištění potoka, likvidace ekologické zátěže

2020

7.828.458,52

-

Rekonstrukce bazénu, vybudování přípojek vody, kanalizace, NN, vybudování strojovny technologie vodního prvku, zahájení práce na mlatových cestách

2021

12.110.139,67

-

Tvorba mlatových cest, výsadba stromů a rostlin, restaurátorské práce, vybudování kašny, mobiliář, rekonstrukce domku správce, práce související s otevřením parku veřejnosti

2022

7.683.863,10

160.000

(dar)

Celkem

27.622.461,29

160.000


Kumpánova zahrada - park Benar - Slaný

před2

před2

 
před3

před3

 
původní vzhled park (16)

původní vzhled park (16)

 
původní vzhled park (6)

původní vzhled park (6)

 
před1

před1

 
původní vzhled park (11)

původní vzhled park (11)

 
původní vzhled park (5)

původní vzhled park (5)

 
po1

po1

 
po2

po2

 
po3

po3

 
Foto pro novináře

Foto pro novináře

 
po4

po4

 
po5

po5

 
 
Vytvořeno 5.1.2023 14:54:34 - aktualizováno 5.1.2023 16:48:02 | přečteno 90x | kveta.vitvarova