Vyhledávání

Zámek Klášterec nad Ohří

Zámek Klášterec nad Ohří   jižní fasáda   hlavní foto

Zámek se nachází na levém břehu řeky Ohře v desetihektarovém, dendrologicky velmi cenném, anglickém parku z 20. a 70. let 19. století, ve kterém je 150 druhů stromů z celého světa. Založili ho na začátku 16. století Fictumové, kteří původní tvrz přebudovali na uzavřený čtyřkřídlý zámek. V roce 1856 zámek vyhořel, ale už na podzim téhož roku započala rekonstrukce v novogotickém slohu. Poslední úpravy renesančních sálů a pokojů v patře provedl v letech 1920–1921 klášterecký stavitel Josef Chmelirsch. Ten také zhotovil nový průjezd v hlavním průčelí a fasády natřel červenou barvou.

V zámku je instalována expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Zámek je hojně navštěvovaný, kromě porcelánového okruhu nabízí také expozici minerálů z okolních nalezišť, Pohádkovou zemi se skřítky Vítězslavy Klimtové a loutkami rodiny Matěje Kopeckého. Třetí okruh Atraktivity zavede návštěvníky do světa středověku.

Zámek na ostrohu řeky Ohře při úpatí Krušných hor patří k nejvýznamnějším historickým sídlům severozápadních Čech a je dominantou našeho města. Je v podstatě naší radostnou povinností či povinnou radostí jej udržovat v co nejlepším technickém a estetickém stavu poté, co byl v 2. polovině 20. století velmi zanedbáván. V loňském roce proběhla oprava jeho jižní fasády, na níž byly použity ty nejkvalitnější materiály a šetrné barvy. Stav jižní fasády zámku vykazoval již řadu poruch a známky poškození vlivem povětrnostních vlivů.

Oprava byla hrazena z rozpočtu města Klášterce nad Ohří, celková výše nákladů byla 1.081.344,60 Kč bez DPH (1.308.426,97 Kč vč. DPH).


Zámek se nachází na levém břehu řeky Ohře v desetihektarovém, dendrologicky velmi cenném, anglickém parku z 20. a 70. let 19. století, ve kterém je 150 druhů stromů z celého světa. V zámeckém areálu je rovněž barokní letohrádek sala terrena s glorietem se sochařskou výzdobou od Jana Brokofa z 80. let 17. století. V severní části parku je barokní soubor kaplí Sedm bolestí Panny Marie z 90. let 17. století. Zámek s parkem je zakomponován jako součást městské památkové zóny ve středu starého města.

Stručná historie objektu:

Zámek založili na začátku 16. století Fictumové, kteří jej vlastnili až do začátku třicetileté války. Kryštof Fictum původní tvrz přebudoval na uzavřený čtyřkřídlý zámek ozdobený sgrafity. Reprezentačním účelům mělo sloužit jihovýchodní křídlo s místnostmi s bohatou štukovou výzdobou stropních kleneb.

Významnější úpravy zámku proběhly zejména v roce 1818 podle plánů Augustina Grubera a K. Pollaka. Byla při nich postavena terasa u západního křídla a obnovena fasáda. S výjimkou barokního hlavního průčelí si zámek stále uchovával renesanční charakter. V letech 1846–1847 byly přestavěny interiéry.

V noci z 30. na 31. května 1856 zámek vyhořel, ale už na podzim téhož roku vedl architekt Václav Hagenauer jeho rekonstrukci v novogotickém slohu. Zvýšil vnější fasády o římsu s lichou arkádou a vikýři. V západním a jižním rohu nádvoří byly postaveny arkýře. Poslední úpravy a opravy renesančních sálů a pokojů v patře provedl v letech 1920–1921 klášterecký stavitel Josef Chmelirsch. Ten také zhotovil nový průjezd v hlavním průčelí a fasády natřel červenou barvou.

Využití objektu:

V novogotickém zámku je instalována expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Úvodní část expozice je věnována orientální tvorbě z 16. až 18. století a delfské a německé fajáns. Z evropské produkce konce 18. století jsou zde zastoupeny zejména porcelánky, které měly vliv na českou výrobu, Míšeň a Vídeň. Je zde možno vidět porcelán durynský, který se stal vzorem pro počáteční výrobky v Čechách. V další části je pak situována expozice věnovaná vývoji českého porcelánu, a to ve sledu jednotlivých slohových fází v konfrontaci jednotlivých porcelánek.

Zámek je hojně navštěvovaný, kromě porcelánového okruhu nabízí také expozici minerálů z okolních nalezišť, Pohádkovou zemi se skřítky Vítězslavy Klimtové a loutkami rodiny Matěje Kopeckého. Součástí okruhu je výstup na zámeckou vyhlídkovou věž, kde je nainstalována výstava na téma pověstí a legend Krušných hor. Třetí okruh Atraktivity zavede návštěvníky do světa středověku. Představuje život v klášteře, ve městě, na vsi i na hradě, zámecké vězení a hladomorna odhalují historii soudnictví a hrdelního práva městečka Klášterce nad Ohří.

 

 

Rozpočet opravy:

Cena celkem: 1.081.344,60 Kč bez DPH (1.308.426,97 Kč vč. DPH)

Zdroj: rozpočet města Klášterce nad Ohří, bez dotace

Zdůvodnění přihlášky:

Zámek na ostrohu řeky Ohře při úpatí Krušných hor patří k nejvýznamnějším historickým sídlům severozápadních Čech a je dominantou našeho města. Stojí v cenném zámeckém parku a je v podstatě naší radostnou povinností či povinnou radostí jej udržovat v co nejlepším technickém a estetickém stavu poté, co byl v 2. polovině 20. století velmi zanedbáván. V loňském roce proběhla oprava jeho jižní fasády, stejně jako v případě opravy lázeňské restaurace v předchozím roce byly použity ty nejkvalitnější materiály a barvy šetrné k této naší významné památce.  

Popis stavu před opravou:

Stav jižní fasády zámku vykazoval již řadu poruch a známky poškození vlivem zatékání přes oplechování střechy. Znečištění, degradace omítek, barevnost, či struktura, opadávající části omítek, poškozené štukové vrstvy od povětrnostních vlivů, vlhkosti, větru atd. byly patrné na téměř celé ploše. Zároveň byla znatelná částečná degradace povrchů dřevěných, kovových a kamenných konstrukcí a prvků. Okapové svody a žlaby rovněž vykazovaly známky znečištění mechy a dalšími nečistotami vlivem povětrnostních podmínek.

Popis oprav:

Před vlastním prováděním prací byly okna a dveře opatřeny ochrannou folií proti znečištění. Zakryta proti padajícím omítkovinám byla i část okapového chodníku. Demontovaly se žlaby a svody, po opravě se namontovaly zpět na místo a nově se utěsnily jejich spoje. Během rekonstrukce zámecké fasády se také kontrolovala těsnost spojů oplechování horní římsy.

Samozřejmostí bylo osekání a oškrábání nesoudržných omítek a štuků, fasáda se očistila a omyla tlakovou vodou a plochy s většími trhlinami i ručně ocelovými kartáči. Osekané, oškrábané a očištěné plochy fasády se následně vyspravily maltou vápennou a vápenným štukem. Větší trhliny se předem vyspravily pružnou hmotou. Všechny plochy fasády a soklu byly navíc opatřeny nátěrem pro zpevnění podkladu, hydrofobizací, sjednocovacím nátěrem se zrnem a finálním nátěrem v barvě. Po finálním nátěru se provedla hydrofobizace všech ložných ploch. Barevné řešení fasády odpovídá původnímu stavu.


Zámek Klášterec nad Ohří

Zámek   historický obrázek z počátku 19  století

Zámek historický obrázek z počátku 19 století

 
Zámek Klášterec nad Ohří   průběh oprav2

Zámek Klášterec nad Ohří průběh oprav2

 
Zámek Klášterec nad Ohří   jižní fasáda   historické foto

Zámek Klášterec nad Ohří jižní fasáda historické foto

 
Zámek Klášterec nad Ohří   průběh oprav

Zámek Klášterec nad Ohří průběh oprav

 
Zámek Klášterec nad Ohří   jižní fasáda   hlavní foto

Zámek Klášterec nad Ohří jižní fasáda hlavní foto

 
 
Vytvořeno 13.1.2023 10:37:58 - aktualizováno 13.1.2023 12:13:07 | přečteno 36x | kveta.vitvarova