K neodmyslitelným symbolům Vysokého Mýta patří vedle kostela sv. Vavřince také městské brány a věže, které jsou součástí původního středověkého hradebního opevnění. Nejvyšší věží se pyšní Pražská brána, dříve zvaná též jako Vraclavská. Postavena byla, stejně jako celé městské opevnění, v 1. polovině 14. století. Je vysoká 48 metrů a poskytuje úchvatný pohled na město a široké okolí.

Brána je tvořena dvěma věžemi, které svírají vlastní portál brány nacházející se ve spojovací hradbě mezi nimi. Toto řešení brány je pro Vysoké Mýto typické, a kromě Mosteckých věží na Malé Straně v Praze se nikde jinde nedochovalo. Velká věž Pražské brány, která v minulosti sloužila jako městská hláska, je přístupná přes malou věž a spojovací hradbu, jak tomu bylo ve středověku. Malá věž si dodnes dochovala zděnou cihelnou střechu, tzv. helmu, a cihelný ochoz. Střecha velké věže několikrát vyhořela a její dnešní podoba pochází až z novogotické úpravy z 80. let 19. století, kterou provedl František Schmoranz. Tato rekonstrukce se dotkla zejména posledního patra velké věže, které dostalo novogotická okna a střecha podobu osmistěnného jehlanu. Střecha byla ozdobena nárožními vížkami a pod ochozem věže byly zřízeny hodiny s ciferníky na všech čtyřech stranách.

Využití Pražské brány

Bezprostředně po dokončení loňské obnovy byly prostory Pražské brány opět zpřístupněny veřejnosti. V období letní turistické sezony slouží velká věž k vyhlídkám i k poučení. V nejvyšší místnosti ve věži mohou návštěvníci shlédnout výstavu o vysokomýtských památkách a historii a za dobré viditelnosti lze z jejího ochozu dohlédnout až na Orlické hory a Králický Sněžník či na Krkonoše. Provoz a služby zajišťuje vysokomýtské turistické informační centrum, resp. VYSOKOMÝTSKÁ KULTURNÍ, o. p. s., která TIC zřizuje.

Obnova Pražské brány

Město průběžně sleduje stavebně technický stav kulturních památek a stará se o jejich opravy a obnovu. Velkou péči věnuje dochovaným částem městského opevnění. Po obnově Choceňské věže (2015-2016), malé věže a spojovacího můstku Pražské brány (2017), střechy věží a soklu Litomyšlské brány (2019-2020) město opravilo sgrafita a velkou věž Pražské brány (2019, 2021-2022).

Postupná obnova Pražské brány probíhala od roku 2013, kdy se obnovila sgrafitová výzdoba nad lomeným portálem brány. V roce 2017 město opravilo nižší věž Pražské brány včetně spojovacího mostku obou věží a zrestaurovalo pískovcový sokl velké věže. V roce 2020 provedlo opravu sgrafit. Závěrečná a zároveň největší navazující obnova Pražské brány se uskutečnila v letech 2021-2022, kdy proběhla kompletní obnova střechy včetně částí krovu a interiéru, kompletní výměna rozvodů elektřiny, restaurování věžních hodin s hodinovým strojem, restaurování pískovcových prvků na fasádě i makovic s hrotnicemi.

Zdroje financování obnovy Pražské brány

Obnova Pražské brány v letech 2021-2022 město stála 14,6 milionů korun. Podpořena byla dotacemi z Programu regenerace MPR a MPZ ve výši 1,7 milionu korun a Pardubického kraje ve výši 0,4 milionu korun. 

 Financování obnovy Pražské brány v roce 2022

Zdůvodnění přihlášky obnovy Pražské brány do soutěže Památka roku

Historické centrum Vysokého Mýta zažívá v posledním desetiletí renesanci památek a veřejného prostoru. Významně k tomu přispívají i dotace z Programu regenerace MPR a MPZ, PZAD a od Pardubického kraje. Systematická péče o městské památky a veřejný prostor, jehož součástí jsou vedle náměstí také fortifikační parky, vyvrcholila v roce 2022 naprosto unikátní obnovou hlavního vstupního prostoru do městské památkové zóny, který zahrnuje Pražskou bránu a sousedící Havlíčkovy sady. Komplexní obnovou velké věže Pražské brány se zároveň dovršila zásadní regenerace tří vysokomýtských bran, které jsou součástí zbytků středověkého městského opevnění a patří mezi největší historické skvosty a symboly Vysokého Mýta.