Vyhledávání

Chebský hrad

stav po obnově

Chebský hrad představuje historicky mnoho vrstevnatou stavbu, která svým významem po většinu své existence přesahovala kulturní horizont českých zemí. Na slovanské hradiště založené na přelomu devátého a desátého století navázal v první polovině dvanáctého století kamenný hrad markrabat z Vohburgu. Tehdy se Cheb stál sídlem rozsáhlé ministeriální správy, kterou později převzal a podstatně rozšířil císařský štaufský rod. Ten v průběhu osmdesátých let dvanáctého století realizoval rozsáhlou přestavbu v novém imperiálním duchu. Jedná se o velkoryse řešené a architektoniky mimořádně kvalitně zpracované dílo štaufské stavební huti. Chebská falc Friedricha Barbarossy je dnes jednou z nejlépe dochovaných staveb svého druhu se všemi třemi základními prvky charakterizující tento typ císařského sídla: palác, věž a kaple. K podstatným stavebním zásahům došlo až v druhé polovině patnáctého století, kdy bylo na starou falc přistavěno hrázděné patro. Výrazných změn prodělal též vnitřní hrad. Dnes z nich však máme dochovány pouze zbytky tzv. Gordonova domu, který se zapsal do historie povražděním Valdštejnových generálů v roce 1634. Od poloviny sedmnáctého století byl hrad postupně měněn v městskou citadelu, na jejímž budování se podílela řada stavitelů zvučných jmen (Jan de Orsi, Abraham Leuchtner, Kryštof Dientzenhofer, Paul Ignác Bayer, Giovanni Battista Alliprandi). Městská pevnost byla úředně zrušena počátkem devatenáctého století.

Do svého vlastnictví jako historický majetek jej získalo město Cheb v roce 1995 a jeho stav nebyl příliš dobrý, proto bylo nutné začít s jeho obnovou. Hrad je celoročně přístupný veřejnosti a je spravován městem Cheb. V roce 2022 zamířilo na hrad 56 tisíc návštěvníků. V témže roce byl dokončen rozsáhlý projekt „Obnova Chebského hradu“, který probíhal v letech 2018 – 2022 za podpory Integrovaného regionálního operačního systému (IROP). Obnova podtrhla nevyčíslitelné architektonické, umělecké a historické hodnoty, které se zde nacházejí.

Historie objektu

Chebský hrad představuje historicky mnoho vrstevnatou stavbu, která svým významem po většinu své existence přesahovala kulturní horizont českých zemí. Na slovanské hradiště založené na přelomu devátého a desátého století navázal v první polovině dvanáctého století kamenný hrad markrabat z Vohburgu. Tehdy se Cheb stál sídlem rozsáhlé ministeriální správy, kterou později převzal a podstatně rozšířil císařský štaufský rod. Ten v průběhu osmdesátých let dvanáctého století realizoval rozsáhlou přestavbu v novém imperiálním duchu. Jedná se o velkoryse řešené a architektoniky mimořádně kvalitně zpracované dílo štaufské stavební huti. Chebská falc Friedricha Barbarossy je dnes, díky osudům, které potkaly většinu falcí německých, jednou z nejlépe dochovaných staveb svého druhu se všemi třemi základními prvky charakterizující tento typ císařského sídla: palác, věž a kaple. Zároveň představuje jeden z vrcholů vývoje císařského hradu této doby, což je zvláště dobře patrné na objektu kaple. Jedná se o jedinečnou ukázku tzv. přechodného slohu doprovázejícího přelomové období mezi pozdní dobou románskou a nastupující gotikou. Štaufské umění představovalo ojedinělou syntézu uměleckých proudů své doby, majících za úkol manifestovat císařský majestát. Alsasko - švábské proudy, ze kterých štaufské umění vzešlo, se zde originálním způsobem mísí s vlivy burgundské gotiky a formou lombardskou, to vše prostoupeno projevy imperiálního historismu mající odkazovat k pozdně antickým císařům. Hrad v této podobě zřejmě sloužil téměř tří staletí. K podstatným stavebním zásahům došlo až v druhé polovině patnáctého století, kdy bylo na starou falc přistavěno hrázděné patro. Výrazných změn prodělal též vnitřní hrad. Dnes z nich však máme dochovány pouze zbytky tzv. Gordonova domu, který se zapsal do historie povražděním Valdštejnových generálů v roce 1634. Od poloviny sedmnáctého století byl hrad postupně měněn v městskou citadelu, na jejímž budování se podílela řada stavitelů zvučných jmen (Jan de Orsi, Abraham Leuchtner, Kryštof Dientzenhofer, Paul Ignác Bayer, Giovanni Battista Alliprandi). Městská pevnost byla úředně zrušena počátkem devatenáctého století a od druhé poloviny tohoto století je udržována jako významná historická památka, která patří k nejcennějším kastellologickým památkám nacházejících se na území České republiky.

Novodobá historie:

  • 1896 přešel zchátralý hrad, patřící dosud státu, do majetku města Cheb

  • 1958 bylo pověřeno správou Chebské muzeum

  • po roce 1945 opět v majetku státu

  • 1996 přešel hrad do majetku města Cheb 

  • 2012 převzalo město Cheb hrad do své správy

  • 2004 zpracována Koncepce záchrany a využití Chebského hradu

  • 2005 zpracována Studie záchrany a využití a postupně následovaly projekty a obnovy jednotlivých částí hradu

Využití objektu:

Chebský hrad byl prohlášen v roce 2017 národní kulturní památkou. Je jedinou štaufskou císařskou falcí na našem území. Další se nacházejí na území dnešního Německa a severní Itálie. Tři základní architektonické skvosty palác, kaple a Černá věž patří v porovnání s ostatními štaufskými falcemi k nejlépe dochovaným v původní středověké podobě a jsou přímo učebnicí románského stavebního a výtvarného umění v evropském kontextu.   

Hrad je celoročně přístupný veřejnosti a je spravován městem Cheb, které zde pořádá i různé kulturní a společenské akce. V roce 2022 zamířilo na hrad 56 tisíc návštěvníků. V roce 2022 byl dokončen rozsáhlý projekt „Obnova Chebského hradu“, který probíhal v letech 2018 – 2022 za podpory Integrovaného regionálního operačního systému (IROP). V době podání žádosti přesahovala celková částka k financování projektu 33 mil. Kč.

Vlastní realizace probíhala ve třech etapách. V první fázi (2018-2019) byla kompletně obnovena vnější cihelná plenta barokního opevnění jihovýchodních kasemat v úseku od paláce až po vstupní bránu a obnovy jihozápadního bastionu. V průběhu druhé fáze (2020) byla nad jihozápadními kasematy vztyčena nová střecha z prejzů. Třetí fáze (2021-2022) pak celý projekt zakončila zastřešením jihovýchodních kasemat a bastionu. V bastionu vznikla nová výstavní síň, kde bude od počátku hlavní sezóny nová expozice.

Realizace 3. etapy byla realizována firmou BOLID M s.r.o., Praha na základě projektu zpracovaného Projektovým atelierem pro architekturu a pozemní stavby, s.r.o., Praha, ve výši 7,4 mil Kč.

Chebský hrad má zpracován stavebně historický průzkum, v rámci přípravy stavby byly provedeny restaurátorské průzkumy a dendrochronologický průzkum dřevěných konstrukčních prvků.

Závěrečný komentář:

Město Cheb má ve svém vlastnictví v Městské památkové rezervaci Cheb cca 75 zapsaných kulturních památek – Chebský hrad, františkánský klášter, dominikánský klášter, kostel sv. Kláry, městské opevnění, obě radnice na náměstí, významné historické měšťanské domy včetně souboru 11 kupeckých domů Špalíček, areál městského dvora, bývalý hotel Hradní dvůr, školní historické budovy, kašny a sochy apod.

To s sebou přináší problémy s péčí o jejich dobrý stav.

Stav Chebského hradu, když jej v roce 1996 přebíralo město od státu do svého vlastnictví, nebyl dobrý.  

Po nabytí do vlastnictví začalo město s postupnými opravami každoročně až do roku 2022. Do oprav byly investovány miliony korun za pomoci různých dotačních titulů. Největší část však byla pokryta z vlastních prostředků města.

Obnova trvajících 26 let, zakončená v roce 2022 (nikoliv však ukončená) podtrhla nevyčíslitelné hodnoty, které se zde nacházejí. Hrad je nedílnou součástí města a je k dispozici veřejnosti. Město Cheb považuje svoji přihlášku o památku roku 2022 za oprávněnou.


Chebský hrad

stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav před obnovou

stav před obnovou

 
stav po obnově

stav po obnově

 
stav před obnovou

stav před obnovou

 
stav před obnovou

stav před obnovou

 
stav před obnovou

stav před obnovou

 
 
Vytvořeno 13.1.2023 10:17:04 - aktualizováno 13.1.2023 19:09:53 | přečteno 64x | kveta.vitvarova